Avatár
VIDE QUONIAM MANDATA TUA DILEXI, DOMINE IN MISERICORDIA TUA VIVIFICA ME
Podle Bible je člověk zrozen
k obrazu svého stvořitele. O vztahu Boha a člověka se nepíše jen
v Tóře, Bibli popř. v Koránu. Psalo se o něm daleko dříve, např.
v Ramajane nebo Bhagavadgítě. Téma Bůh a člověk nás tak provází celými
našimi dějinami. Každý vidí Boha trochu odlišně. Jinak ho vidí např. křesťané
jinak hinduisté, jinak indiáni a pohané atd. Dokonce i nevěřící materialisté
mohou mít určitou představu či chápání Boha ať už v podobě přírody nebo
Vesmíru. Kdybychom si měli vysvětlit význam slova „Bůh“ nalezneme
nejpravděpodobnější význam jako „zářící dárce“. Je to ze sanskrtu, a od toho se
dále odvozuje význam „bohatý, majetný“. Pokud se vrátíme opět k Bibli a
výroku, že člověk je stvořen Bohem k jeho vlastnímu obrazu, logicky by to
mělo znamenat, že stvořená bytost může disponovat vším, čím jeho stvořitel.
Měla by mít vrozené stejné schopnosti a vlastnosti. Monoteistická náboženství
by tuto úvahu mohla nazvat jako kacířskou, ale v některých polyteistických
náboženstvích by to nikdo nepopíral. Rozdílný je i výklad života a smrti naši
existence a celého smyslu bytí v jednotlivých náboženstvích. Jak všichni
víme např. podle křesťanství máme jen jeden život a podle zásluh půjdeme po
smrti buď do pekla nebo do nebe. Východní náboženství jsou více esoterická, ale
je to hlavně proto, že tam nikdo násilně nezasahoval do nauky poslů. Věří se
tam v reinkarnaci, převtělování duší a poslové se tam většinou těšili
velké úctě. Nestalo se, aby svého posla např. ukřižovali nebo mu usekli hlavu.
Všichni poslové byli zvěstovatelé Božích zákonů. Na západě byli všeobecně
poslové zejména filosofové a mágové a někdy také tzv. svatí, kteří ovlivňovali
běh společnosti a její celkový vývoj. Vzpomeňme na Sokrata, Aristotela a
Platona. Na východě byli učitelé a poslové
jogíni či rišiové, kteří rovněž podporovali vývoj společnosti, ochotně
se starali a pomáhali potřebným. Mezi skutečnými mistry západu a východu nebyl
a není v podstatě žádný rozdíl. I když se třeba můžete dočíst, že východní
mistři byli lepší, ale nebyli. Jen západ tyto lidi nijak nepodporoval jako na
východě a navíc je dokonce pronásledoval a tak působili skrytě. Jogín a mág
jsou v pravdě na tom stejně, protože se naučili rozumět a ovládat své
psychické síly a síly přírody. Jinak řečeno poznali a realizovali v sobě Boha.
Např. léčit, věštit, měnit osudy dokáže jak mág tak i jogín. Spirituální či
esoterická centra jsou prakticky po celém světě. Někdy působí veřejně jindy
skrytě. Smyslem snahy těchto osvícených osob ať už nazývají jakkoliv byla
zejména snaha přiblížit se, poznat a sloužit Bohu. Proč Bohu? Protože všechno
vlastně je o Bohu, celý vesmír, příroda, všechno živé i neživé. Nejen člověk.
Ale člověk na rozdíl od ostatních podle pradávných nauk má výsadní postavení,
které je zakotveno i v Bibli výrokem, že jako bytost je stvořen
k obrazu svého stvořitele. Jako jediná bytost má totiž vrozené schopnosti
a kvality v sobě Boha nalézt a rozvíjet. A to je vlastně celý smysl
života. Najít a realizovat Boha. To může ovšem udělat jedině každý sám za sebe.
Kdo se o to v průběhu svého života nesnaží, může se samozřejmě také
rozvíjet, naučit se plno věcí, ale ten nejvyšší cíl a smysl života mu unikne.
Jeho nabyté vědomí bude ohraničené. Mnoho skutečně inteligentních a významných
lidí uznává, že existuje někdo či něco, co přesahuje jejich kvalitu.
Nejednoduší příklad této pravdy je příroda a Vesmír. Určitě nejsou dílem
náhodných sil a zákonů. Tolik krásných věcí a smysluplných musel někdo stvořit,
musel to být architekt a tvůrce nepochopitelného a nezměrného vědomí. Tohoto
nejvyššího vědomí přesto někdo dosáhl. Ten někdo je Avatár. Není přesně známo
kolik jich je a v podstatě to není zase tak důležitá informace, ale
významné je jejich učení a poselství. Avatáři jsou nejvyšší poslové, jsou Bohem v lidském těle. Jejich vševědoucnost
a všemohoucnost je skutečná. Ve svatých textech se uvádí, že by je nebyli
schopni pochopit ani všichni současně žijící lidé na zemi. Avatár je
reprezentací všech Božích zákonů. Vtěluje se do lidského těla, aby každý
člověk mohl být Bohu tak blízko, aby se učil přímo od něj a seberealizoval se.
Bible i jiné písma pamatují na to, že se nenarodí standardním způsobem, kdy muž
oplodní ženu, ale vlivem určitého Božího zázraku, oplodnění Božím světlem. O
Avatárech se můžete dočíst v knihách s východní tématikou převážně
z indického kulturního prostředí. Na západě nejsou a prý i nikdy nebyly,
protože tady by je zlikvidovali, jako dříve zlikvidovali Krista. Kristus je
vlastně ale také svou podstatou Avatár. Našel pevné spojení s Bohem. Jak
sám říkával : „Já a můj otec jsme jedno a to samé“ . Uměl a dokázal všechno, co
uměli všichni Avatáři. Učení Avatárů má pro lidstvo rozsáhlý dopad. Podle véd
se rodí pouze v době, kdy je na tom lidstvo nejhůře, v éře tzv. KALI
JUGY. Je to éra násilí, materialismu a neschopnosti. Takže pokud máte zájem o
esoteriku nebo jiné spirituální filozofie, doporučuji Vám, aby jste si něco
přečetli i o učení Avatárů. Budete mít z toho jen prospěch. A pokud ne
dnes nebo zítra, tak dříve či později ano. Jednou, až přijde čas, budete chtít
více než jen jak si opatřit jídlo, šaty, zábavu, postavení, moc, bohatství
atd.. Jednou až přijde čas, se Vám začnou pomalu otevírat klenotnice o kterých
jste neměli ani ponětí. Jak řekl mesiáš: „ lidské oko neuvidí to, co stvořitel
připravil pro ty jež ho milují“. V té době, která u každého člověka
přichází individuálně, začne Vaše duše vidět a vnímat mnohem více než průměrný
dav. Je to nesdělitelné. Je to extáze, která proniká celým tělem a psychikou,
každým dnem více a více. Dá se to přirovnat k orgasmu celého těla a srdce.
Za tím vším stojí láska a milost stvořitele. Pokud ji člověk za své zásluhy
obdrží, má se skutečně na co těšit.